1803

První myšlenka založení muzea v Brně

V souvislosti s celkovou reorganizací vědecké činnosti na Moravě se také objevuje myšlenka založit v Brně muzeum.

1808

Nejstarší doložená sbírková akvizice

Z roku 1808 pochází nejstarší sbírkový inventář dokládající snahu o založení muzea v Brně.

29. 7. 1817

Vydání zakládací listiny muzea

Císař František I. schvaluje založení muzea v Brně, které je  na jeho počest nazváno Františkovým.

24. 3. 1818

Organizační statut

Moravskoslezský guvernér hrabě Mitrovský vydává organizační statut, který zřízení brněnského muzea veřejně ohlašuje.

1828

První zpráva o vystavení sbírek FM

Nejstarší instalací muzejních sbírek byl spíše různorodý soubor rarit a kuriozit. Jednalo se například o meteority, minerály, vycpané zvířectvo, voskové modely ovoce či mince.

1828

Zpřístupnění knihovny FM

V srpnu se pro veřejnost otevřela muzejní knihovna, jejíž fondy se rozrůstaly spolu s tvorbou sbírek.

1829

Založen Umělecký spolek FM

Spolek byl ustanoven za účelem podpory rozvoje uměleckých sbírek Františkova muzea. Z příspěvků jeho členů se například nakupovaly obrazy pro muzejní galerii. Umělecký spolek však v roce 1841 zanikl.

1836

Kustod Albín Heinrich

Albín Heinrich (1785-1864) byl významným vědeckým pracovníkem spojeným nejen s Františkovým muzeem, ale také s kulturními dějinami Moravy. Do Brna přichází v roce 1831 a působí jako profesor na německém gymnáziu. V roce 1836 se stává kustodem v muzeu a věnuje se zejména pořádání a rozhojňování přírodovědných sbírek. Zasloužil se o celkové pozvednutí úrovně muzea.

1864

Kustod Mořic Vilém Trapp

Mořic Vilém Trapp (1825-1895) nastupuje do Františkova muzea v roce 1859 jako adjunkt kustoda. Studoval historii, starověk a umělecké památky na pražské filozofické fakultě. Po smrti Albína Heinricha se stává kustodem a jeho vědecké úsilí navázalo na úspěšné působení Heinrichovo. Věnoval se zejména historii, archeologii, kunsthistorii a muzejnictví. Pracoval na systematickém uspořádání sbírek, rozšířil kolekce historických artefaktů i archiválií. Svým úsilím dostával do popředí vědeckého zájmu moravskou prehistorii.

1899

Muzejní knihovna se odděluje a vzniká Zemská knihovna moravská

Nedostatek prostor pro potřeby muzea byl řešen osamostatněním oddělení knihovny. Ta se pak stává novou institucí, dnešní Moravskou zemskou knihovnou. 

1897

Annales Musei Franciscei

První samostatné periodikum prezentující činnost Františkova muzea, které vyšlo ve čtyřech ročnících (1896-1899).

1900

Pozemštění muzea

Koncem června 1899 podepsal moravský zemský výbor s likvidačním výborem Hospodářské společnosti úmluvu o převedení muzea do zemské správy. Slavnostní předávací akt se uskutečnil 11. ledna 1900.

1907

Kustodem Karel Absolon

V roce 1907 se stává kustodem přírodovědných sbírek dr. Karel Absolon (1877-1960), vnuk významného archeologa Jindřicha Wankela. Za svého působení v Moravském zemském muzeu se soustředil zejména na výzkumné práce v Moravském krasu a jeho mnohé objevy dosáhly světového ohlasu.

1911

Získání Dietrichsteinského paláce

Již od roku 1908 se zvažovalo získání Dietrichsteinského paláce, kde by mohly být realizovány velkorysejší výstavní projekty. V září roku 1911 se pak podařilo adaptovat a muzeu předat přízemí a část prvního patra, celá budova pak v roce 1923.

1923

Jaroslav Helfert prvním ředitelem muzea

Nový statut ze 12. února 1923 zavazoval muzeum k tomu, aby bylo ústavem rozvíjejícím vlastivědný výzkum přírodovědný a historický a zároveň se stalo kulturním i vědeckým centrem Moravy. Prvním ředitelem Moravského zemského muzea se stal dr. Jaroslav Helfert (1883-1972), který byl od roku 1909 muzejním sekretářem a správcem oddělení moravské lidovědy a výtvarného umění. Ve funkci ředitele setrval do roku 1939 a po válce mu vedení muzea bylo svěřeno v letech 1946-1948.

1924

Nově zpřístupněné sbírky v Biskupském dvoře a Dietrichsteinském paláci

Slavnostní otevření nových instalací se uskutečnilo 15. listopadu 1924. V Biskupském dvoře se jednalo o nejrůznější sbírky přírodovědné, v Dietrichsteinském paláci pak byly vystaveny doklady vývoje zemědělské výroby, etnografické a archeologické soubory.

1925

Věstonická venuše, jeden z nejvzácnějších exponátů muzea

13. července 1925 učinil tým Karla Absolona jeden z největších nálezů moravské archeologie. V popelišti pravěkého naleziště byla nalezena malá soška, světoznámá Věstonická venuše.

1928

Výstava soudobé kultury v Brně

Prezentace archeologických sbírek MZM na jubilejní Výstavě soudobé kultury, která probíhala v Brně. Expozice se pod názvem Anthropos zachovala i po skončení výstavy.

15. 3. 1939

Uzamčení sbírek muzea a převod do německé správy

Hned po zahájení německé okupace nechají zástupci brněnských nacistů uzamknout sbírky Moravského zemského muzea a to je převedeno do německé správy. 16. března 1939 se vedení muzea ujímá prof. Josef Freising jako určený komisařský správce.

4. 9. 1944

Uzavření muzea

Z důvodů blížící se válečné fronty a sílících spojeneckých náletů je nařízeno uzavření muzeí v protektorátu. Pracovníci Moravského zemského muzea se měli soustředit pouze na ochranu, evidenci a protiletecké zabezpečení sbírek. Sovětskými nálety z 8. a 11. dubna 1945 došlo k částečnému poškození muzejních budov, nejvíce pak přímým bojem o Brno až do osvobození 26. dubna 1945.

2. 5. 1945

Převzetí muzea do správy Zemského národního výboru

Německý správce muzea dr. Edmund Küttler předává řízení ústavu dr. Karlu Černohorskému.

27. 4. 1946

První poválečné zpřístupnění výstavních prostor

Po těžkých válečných letech a usilovném konsolidování situace po osvobození se mohlo muzeum pomalu vracet ke své běžné činnosti. Koncem dubna roku 1946 tak došlo k otevření první poválečné expozice Zvířena moravská v Biskupském dvoře. V následujících měsících byly  k zpřístupněny také další výstavní prostory.

1950, květen

Pravěk Moravy

V květnu 1950 je slavnostně zpřístupněna velká expozice Pravěk Moravy, kterou připravili archeolog dr. Vilém Hrubý a ing. arch. Vilém Hank. V letech 1952-1953 pak přibyly další nové instalace etnografických sbírek v Dietrichsteinském paláci.

1954, červen

Začíná adaptace domu na Smetanově 14 na muzeum Leoše Janáčka

Koncem roku 1953 získalo muzeum schválení pro adaptaci domu na Smetanově ulici č. 14 na muzeum Leoše Janáčka. V roce 1954 se začalo s pracemi a od roku 1956 se sem přesunulo hudebně-historické oddělení.

1958

Ředitelem dr. Jan Jelínek

Na konci roku 1958 se ředitelem stává antropolog Jan Jelínek. Ve funkci zůstává až do roku 1971. V roce 1962 je zřízeno muzeologické pracoviště z nějž se roku 1963 konstituuje muzeologické oddělení. V témže roce dr. Jelínek spolu s dr. Z.Z. Stránským a ing. arch. V. Hankem stáli u zrodu externí katedry muzeologie na filozofické fakultě brněnské Univerzity J.E. Purkyně. Až do roku 1979 pak dr. Jelínek zastává post prezidenta Mezinárodní rady muzeí (ICOM).

1. 1. 1961

Muzeum přechází pod správu MěstNV v Brně

Počátkem roku dochází k další reorganizaci a zřizovatelem Moravského muzea se stává město Brno. V srpnu roku 1961 je také radou MěstNV schválen nový organizační řád Moravského muzea.

1. 4. 1961

Oddělení Zemské obrazárny od muzea a vznik Moravské galerie

Zemská obrazárna, která byla součástí muzea, je sloučena s Umělecko-průmyslovým muzeem a vzniká tak nová instituce - Moravská galerie.

1961

Otevření Pavilonu Anthropos

První terénní úpravy areálu budoucího Pavilonu Anthropos v Pisáreckém parku proběhly v roce 1958. Roku 1961 (ještě před dokončením) je v přízemí otevřena výstava Umění skalních maleb, kompletní budovu muzeum přejíma v roce 1962.

1968

Oslavy 150 let muzea

V roce 1968 probíhaly velké oslavy 150 let existence muzea, přičemž byly vázány na faktické zřízení muzea v roce 1818.

1969

Otevřen Památník kralické tiskárny

Vybudování Památníku kralické tiskárny (nyní Památníku Bible kralické) proběhlo podle projektu prof. B. Fuchse. Následujícího roku přechází do majetku muzea a od roku 1975 zde byla otevřena expozice Historický význam kralické tiskárny.

1972, květen

Muzeum získává zámek Budišov u Třebíče

Díky nárůstu sbírkových předmětů potřebovalo muzeum nové depozitární prostory a v květnu roku 1972 tak získalo do správy budišovský zámek s přilehlým parkem. V zámku jsou vybudovány depozitáře zoologického oddělení. Od roku 1991 je depozitář zpřístupněn veřejnosti.

1974

Muzeum získává Starý zámek v Jevišovicích u Znojma

Starý zámek v Jevišovicích také začal sloužit pro depozitární účely, zejména pro uložení etnografických sbírek. Rovněž jevišovický zámek nyní slouží výstavním účelům.

1987

Muzeum získává Nové zámky u Nesovic

Renesanční Nové zámky u Nesovic muzeum využívá do roku 1995, kdy je navrací v restituci.

1. 1. 1991

MZM přechází do správy ministerstva kultury

Od roku 1991 přechází muzeum do přímé správy ministerstva kultury a navrací se také k názvu Moravské zemské muzeum.

24. 10. 1991

Slavnostní otevření Dietrichsteinského paláce

Po mnohaleté rekonstrukci je slavnostně znovuotevřen Dietrichsteinský palác. Jsou zde instalovány nové expozice - Pravěk Moravy, Velká Morava, Zaniklý život na Moravě a Svět nerostů. V roce 1994 přibývá další - Moravská vesnice ve středověku.

Fotografie: Slavnostní otevření Dietrichsteinského paláce, ředitel J. Pernes, archeolog L. Galuška a předseda vlády P. Pithart při prohlídce expozice Velká Morava.

17. listopadu 1992

Založení Dětského muzea MZM

Dětské muzeum v MZM se stalo prvním nově koncipovaným pracovištěm pro práci s dětmi v České republice, ale také, ve své době, jediným zařízením tohoto typu v zemích bývalého východního bloku.

V současné době DM připravuje vlastní výstavní projekty, prezentuje práci odborných oddělení MZM formou specializovaných výukových programů, tematických workshopů jak pro širokou veřejnost, tak i pro školní a zájmové skupiny i handicapované návštěvníky.

1996

Muzeum získává zámek v Moravci

Zámek v Moravci slouží především depozitárním účelům.

1999

Muzeum získává areál v Rebešovicích u Brna

Také v Rebešovicích jsou rozsáhlé depozitáře a konzervátorské pracoviště.

1.1.2005  

Vznik CITeM

Metodické centrum pro informačních technologie v muzejnictví pomáhá muzeím a galeriím při využívání informačních technologií, zejména v oblasti správy sbírek. Pořádá školení pro muzejní pracovníky, aktivně se podílí na tvorbě mezinárodních standardů, zprostředkovává komunikaci mezi muzejníky a IT odborníky.

2014

Významná reorganizace organizační struktury muzea

Vznik Historického muzea, Přírodovědného muzea a Uměnovědného muzea, tedy tří bloků zaštiťujících odbornou činnost v rámci Moravského zemského muzea.

2014, listopad

Centrum Mendelianum

Moderní vědecké a návštěvnické centrum je otevřeno po dvou letech prací 3. listopadu 2014, slavnostní inaugurace pak proběhla 8. března 2015.

2015

Vznik centra kulturně-politických dějin 20. století

CKD je sbírkotvorným, dokumentačním, edukačním a vědecko-výzkumným pracovištěm MZM se zaměřením na kulturně-politické dějiny Československa a Česka 20. a 21. století.