Etnografický ústav od 4. dubna 2017
, Výstava
V rámci oslav 200. výročí založení MZM se v Sále Karla Valocha jako další z muzejních oddělení představí Etnografický ústav MZM.
Etnografický ústav, který nejprve nesl název oddělení lidovědné, později etnografické, zahrnuje ve svých sbírkách předměty etnografického charakteru, které byly do muzejních sbírek získány již v samých začátcích této instituce tj. na začátku 19. století – mezi mnohými jinými jmenujme slavný „císařský“ pluh, s nímž v roce 1769 v obci Slavíkovice na Moravě v rámci inspekční cesty vlastnoručně oral císař Josef II.
Prezentace Etnografického ústavu se odvíjí ve dvou rovinách: ve vertikální zdůrazňuje návaznost na práci předchůdců, mezi nimiž byli významní muzejníci a etnografové, v rovině horizontální pak poukazuje na kontinuální výzkum v terénu a vzájemnou spolupráci s odbornou i laickou veřejností.
Etnografický ústav představujeme jako otevřené a dynamické pracoviště, jehož pracovním mottem je snaha odkaz minulosti ochránit a zprostředkovat budoucím generacím.
1803
První myšlenka založení muzea v Brně
V souvislosti s celkovou reorganizací vědecké činnosti na Moravě se také objevuje myšlenka založit v Brně muzeum.
1808
Nejstarší doložená sbírková akvizice
Z roku 1808 pochází nejstarší sbírkový inventář dokládající snahu o založení muzea v Brně.
29. 7. 1817
Vydání zakládací listiny muzea
Císař František I. schvaluje založení muzea v Brně, které je na jeho počest nazváno Františkovým.
24. 3. 1818
Organizační statut
Moravskoslezský guvernér hrabě Mitrovský vydává organizační statut, který zřízení brněnského muzea veřejně ohlašuje.
1828
První zpráva o vystavení sbírek FM
Nejstarší instalací muzejních sbírek byl spíše různorodý soubor rarit a kuriozit. Jednalo se například o meteority, minerály, vycpané zvířectvo, voskové modely ovoce či mince.
1828
Zpřístupnění knihovny FM
V srpnu se pro veřejnost otevřela muzejní knihovna, jejíž fondy se rozrůstaly spolu s tvorbou sbírek.
1829
Založen Umělecký spolek FM
Spolek byl ustanoven za účelem podpory rozvoje uměleckých sbírek Františkova muzea. Z příspěvků jeho členů se například nakupovaly obrazy pro muzejní galerii. Umělecký spolek však v roce 1841 zanikl.
1836
Kustod Albín Heinrich
Albín Heinrich (1785-1864) byl významným vědeckým pracovníkem spojeným nejen s Františkovým muzeem, ale také s kulturními dějinami Moravy. Do Brna přichází v roce 1831 a působí jako profesor na německém gymnáziu. V roce 1836 se stává kustodem v muzeu a věnuje se zejména pořádání a rozhojňování přírodovědných sbírek. Zasloužil se o celkové pozvednutí úrovně muzea.
1864
Kustod Mořic Vilém Trapp
Mořic Vilém Trapp (1825-1895) nastupuje do Františkova muzea v roce 1859 jako adjunkt kustoda. Studoval historii, starověk a umělecké památky na pražské filozofické fakultě. Po smrti Albína Heinricha se stává kustodem a jeho vědecké úsilí navázalo na úspěšné působení Heinrichovo. Věnoval se zejména historii, archeologii, kunsthistorii a muzejnictví. Pracoval na systematickém uspořádání sbírek, rozšířil kolekce historických artefaktů i archiválií. Svým úsilím dostával do popředí vědeckého zájmu moravskou prehistorii.
1883
Výstavba d'Elvertova křídla
Díky pravidelné roční subvenci zemských financí mohlo muzeum přistoupit k výstavbě tzv. d'Elvertova křídla, které uzavřelo Biskupský dvůr na straně k městským hradbám (ke dnešní ulici Bašty).
1899
Muzejní knihovna se odděluje a vzniká Zemská knihovna moravská
Nedostatek prostor pro potřeby muzea byl řešen osamostatněním oddělení knihovny. Ta se pak stává novou institucí, dnešní Moravskou zemskou knihovnou.
1897
Annales Musei Franciscei
První samostatné periodikum prezentující činnost Františkova muzea, které vyšlo ve čtyřech ročnících (1896-1899).
1900
Pozemštění muzea
Koncem června 1899 podepsal moravský zemský výbor s likvidačním výborem Hospodářské společnosti úmluvu o převedení muzea do zemské správy. Slavnostní předávací akt se uskutečnil 11. ledna 1900.
1907
Kustodem Karel Absolon
V roce 1907 se stává kustodem přírodovědných sbírek dr. Karel Absolon (1877-1960), vnuk významného archeologa Jindřicha Wankela. Za svého působení v Moravském zemském muzeu se soustředil zejména na výzkumné práce v Moravském krasu a jeho mnohé objevy dosáhly světového ohlasu.
1911
Získání Dietrichsteinského paláce
Již od roku 1908 se zvažovalo získání Dietrichsteinského paláce, kde by mohly být realizovány velkorysejší výstavní projekty. V září roku 1911 se pak podařilo adaptovat a muzeu předat přízemí a část prvního patra, celá budova pak v roce 1923.
1921
Vynětí muzea ze správy Moravskou muzejní společností
Moravská muzejní společnost, které byla často vyčítána nedostatečná práce ve prospěch muzea, byla zbavena jeho správy a Moravské zemské muzeum se tak definitivně odloučilo od starého režimu a vydalo se k reorganizaci, novým trendům a přerodu v moderní muzejní instituci.
1923
Jaroslav Helfert prvním ředitelem muzea
Nový statut ze 12. února 1923 zavazoval muzeum k tomu, aby bylo ústavem rozvíjejícím vlastivědný výzkum přírodovědný a historický a zároveň se stalo kulturním i vědeckým centrem Moravy. Prvním ředitelem Moravského zemského muzea se stal dr. Jaroslav Helfert (1883-1972), který byl od roku 1909 muzejním sekretářem a správcem oddělení moravské lidovědy a výtvarného umění. Ve funkci ředitele setrval do roku 1939 a po válce mu vedení muzea bylo svěřeno v letech 1946-1948.
1924
Nově zpřístupněné sbírky v Biskupském dvoře a Dietrichsteinském paláci
Slavnostní otevření nových instalací se uskutečnilo 15. listopadu 1924. V Biskupském dvoře se jednalo o nejrůznější sbírky přírodovědné, v Dietrichsteinském paláci pak byly vystaveny doklady vývoje zemědělské výroby, etnografické a archeologické soubory.
1925
Věstonická venuše, jeden z nejvzácnějších exponátů muzea
13. července 1925 učinil tým Karla Absolona jeden z největších nálezů moravské archeologie. V popelišti pravěkého naleziště byla nalezena malá soška, světoznámá Věstonická venuše.
1928
Výstava soudobé kultury v Brně
Prezentace archeologických sbírek MZM na jubilejní Výstavě soudobé kultury, která probíhala v Brně. Expozice se pod názvem Anthropos zachovala i po skončení výstavy.
15. 3. 1939
Uzamčení sbírek muzea a převod do německé správy
Hned po zahájení německé okupace nechají zástupci brněnských nacistů uzamknout sbírky Moravského zemského muzea a to je převedeno do německé správy. 16. března 1939 se vedení muzea ujímá prof. Josef Freising jako určený komisařský správce.
4. 9. 1944
Uzavření muzea
Z důvodů blížící se válečné fronty a sílících spojeneckých náletů je nařízeno uzavření muzeí v protektorátu. Pracovníci Moravského zemského muzea se měli soustředit pouze na ochranu, evidenci a protiletecké zabezpečení sbírek. Sovětskými nálety z 8. a 11. dubna 1945 došlo k částečnému poškození muzejních budov, nejvíce pak přímým bojem o Brno až do osvobození 26. dubna 1945.
2. 5. 1945
Převzetí muzea do správy Zemského národního výboru
Německý správce muzea dr. Edmund Küttler předává řízení ústavu dr. Karlu Černohorskému.
27. 4. 1946
První poválečné zpřístupnění výstavních prostor
Po těžkých válečných letech a usilovném konsolidování situace po osvobození se mohlo muzeum pomalu vracet ke své běžné činnosti. Koncem dubna roku 1946 tak došlo k otevření první poválečné expozice Zvířena moravská v Biskupském dvoře. V následujících měsících byly k zpřístupněny také další výstavní prostory.
10. 5. 1949
Správu muzea přejímá ministerstvo školství, věd a umění
Spolu s neblahým vývojem politické situace ústícím k převratu v roce 1948 došlo k organizačním změnám také v Moravském zemském muzeu. 10. května roku 1949 dochází k zrušení zemského zřízení a muzeum přechází do správy ministerstva školství, věd a umění. Došlo také ke změně názvu na "Moravské muzeum".
1950, květen
Pravěk Moravy
V květnu 1950 je slavnostně zpřístupněna velká expozice Pravěk Moravy, kterou připravili archeolog dr. Vilém Hrubý a ing. arch. Vilém Hank. V letech 1952-1953 pak přibyly další nové instalace etnografických sbírek v Dietrichsteinském paláci.
1954, červen
Začíná adaptace domu na Smetanově 14 na muzeum Leoše Janáčka
Koncem roku 1953 získalo muzeum schválení pro adaptaci domu na Smetanově ulici č. 14 na muzeum Leoše Janáčka. V roce 1954 se začalo s pracemi a od roku 1956 se sem přesunulo hudebně-historické oddělení.
1957
Muzeum získává Palác šlechtičen
Palác šlechtičen na Kobližné ulici byl poškozen americkým náletem v roce 1944 a uvažovalo se o jeho demolici. V roce 1957 jej však získává muzeum a po rekonstrukci v letech 1957-1961 dle projektu prof. Bohuslava Fuchse je v listopadu 1961 v Paláci šlechtičen otevřena etnografická expozice Lid v pěti generacích.
1958
Ředitelem dr. Jan Jelínek
Na konci roku 1958 se ředitelem stává antropolog Jan Jelínek. Ve funkci zůstává až do roku 1971. V roce 1962 je zřízeno muzeologické pracoviště z nějž se roku 1963 konstituuje muzeologické oddělení. V témže roce dr. Jelínek spolu s dr. Z.Z. Stránským a ing. arch. V. Hankem stáli u zrodu externí katedry muzeologie na filozofické fakultě brněnské Univerzity J.E. Purkyně. Až do roku 1979 pak dr. Jelínek zastává post prezidenta Mezinárodní rady muzeí (ICOM).
1. 1. 1961
Muzeum přechází pod správu MěstNV v Brně
Počátkem roku dochází k další reorganizaci a zřizovatelem Moravského muzea se stává město Brno. V srpnu roku 1961 je také radou MěstNV schválen nový organizační řád Moravského muzea.
1. 4. 1961
Oddělení Zemské obrazárny od muzea a vznik Moravské galerie
Zemská obrazárna, která byla součástí muzea, je sloučena s Umělecko-průmyslovým muzeem a vzniká tak nová instituce - Moravská galerie.
1961
Otevření Pavilonu Anthropos
První terénní úpravy areálu budoucího Pavilonu Anthropos v Pisáreckém parku proběhly v roce 1958. Roku 1961 (ještě před dokončením) je v přízemí otevřena výstava Umění skalních maleb, kompletní budovu muzeum přejíma v roce 1962.
1. 1. 1963
Muzeum přechází pod správu krajského NV
Pod městskou správou nezůstává Moravské muzeum dlouho, po dvou letech vyústily očekávané problémy s financováním a tlakem na odebrání některých objektů muzeu v další změnu zřizovatele a muzeum přechází pod krajskou správu.
1962
Zřízení genetického oddělení
Oddělení začíná působit od druhé půle roku 1963, v roce 1965 pak bylo v augustiniánském klášteře na Starém Brně otevřeno Mendelianum - památník věnovaný Johannu Gregoru Mendelovi. V roce 2002 se stěhuje do budovy ombudsmana na Údolní ulici, v současnosti je spolu s oddělením pro historii biologických věd ve výškové budově na Hudcově ulici.
1968
Oslavy 150 let muzea
V roce 1968 probíhaly velké oslavy 150 let existence muzea, přičemž byly vázány na faktické zřízení muzea v roce 1818.
1969
Otevřen Památník kralické tiskárny
Vybudování Památníku kralické tiskárny (nyní Památníku Bible kralické) proběhlo podle projektu prof. B. Fuchse. Následujícího roku přechází do majetku muzea a od roku 1975 zde byla otevřena expozice Historický význam kralické tiskárny.
1972, květen
Muzeum získává zámek Budišov u Třebíče
Díky nárůstu sbírkových předmětů potřebovalo muzeum nové depozitární prostory a v květnu roku 1972 tak získalo do správy budišovský zámek s přilehlým parkem. V zámku jsou vybudovány depozitáře zoologického oddělení. Od roku 1991 je depozitář zpřístupněn veřejnosti.
1974
Muzeum získává Starý zámek v Jevišovicích u Znojma
Starý zámek v Jevišovicích také začal sloužit pro depozitární účely, zejména pro uložení etnografických sbírek. Rovněž jevišovický zámek nyní slouží výstavním účelům.
1987
Muzeum získává Nové zámky u Nesovic
Renesanční Nové zámky u Nesovic muzeum využívá do roku 1995, kdy je navrací v restituci.
1. 1. 1991
MZM přechází do správy ministerstva kultury
Od roku 1991 přechází muzeum do přímé správy ministerstva kultury a navrací se také k názvu Moravské zemské muzeum.
24. 10. 1991
Slavnostní otevření Dietrichsteinského paláce
Po mnohaleté rekonstrukci je slavnostně znovuotevřen Dietrichsteinský palác. Jsou zde instalovány nové expozice - Pravěk Moravy, Velká Morava, Zaniklý život na Moravě a Svět nerostů. V roce 1994 přibývá další - Moravská vesnice ve středověku.
Fotografie: Slavnostní otevření Dietrichsteinského paláce, ředitel J. Pernes, archeolog L. Galuška a předseda vlády P. Pithart při prohlídce expozice Velká Morava.
17. listopadu 1992
Založení Dětského muzea MZM
Dětské muzeum v MZM se stalo prvním nově koncipovaným pracovištěm pro práci s dětmi v České republice, ale také, ve své době, jediným zařízením tohoto typu v zemích bývalého východního bloku.
V současné době DM připravuje vlastní výstavní projekty, prezentuje práci odborných oddělení MZM formou specializovaných výukových programů, tematických workshopů jak pro širokou veřejnost, tak i pro školní a zájmové skupiny i handicapované návštěvníky.
1996
Muzeum získává zámek v Moravci
Zámek v Moravci slouží především depozitárním účelům.
1999
Muzeum získává areál v Rebešovicích u Brna
Také v Rebešovicích jsou rozsáhlé depozitáře a konzervátorské pracoviště.
2004
Vznik MCMP
Metodické centrum muzejní pedagogiky sleduje všechny aspekty využívání muzeí a sbírek v nich uložených. Poskytuje metodickou pomoc a konzultace odborným pracovníkům i muzejní veřejnosti.
1.1.2005
Vznik CITeM
Metodické centrum pro informačních technologie v muzejnictví pomáhá muzeím a galeriím při využívání informačních technologií, zejména v oblasti správy sbírek. Pořádá školení pro muzejní pracovníky, aktivně se podílí na tvorbě mezinárodních standardů, zprostředkovává komunikaci mezi muzejníky a IT odborníky.
2014
Významná reorganizace organizační struktury muzea
Vznik Historického muzea, Přírodovědného muzea a Uměnovědného muzea, tedy tří bloků zaštiťujících odbornou činnost v rámci Moravského zemského muzea.
2014, listopad
Centrum Mendelianum
Moderní vědecké a návštěvnické centrum je otevřeno po dvou letech prací 3. listopadu 2014, slavnostní inaugurace pak proběhla 8. března 2015.
2015
Vznik centra kulturně-politických dějin 20. století
CKD je sbírkotvorným, dokumentačním, edukačním a vědecko-výzkumným pracovištěm MZM se zaměřením na kulturně-politické dějiny Československa a Česka 20. a 21. století.
2015
Vznik centra slovanské archeologie
Centrum slovanské archeologie (CSA) Moravského zemského muzea (MZM) bylo jako samostatný útvar v rámci MZM ustanoveno dne 1. 4. 2015. Jeho hlavní sídlo je v Uherském Hradišti, terénní stanici má ve Starém Městě a jednu pracovnu i v Brně, v rámci Archeologického ústavu MZM. CSA vzešlo z pracoviště slovanské archeologie Archeologického ústavu MZM působícího zejména ve Starém Městě.